Menu
Obec Radějovice
Oficiální stránky obceRadějovice
nahoru

Olešky

Historie obce:

O Oleškách

Kostel v OleškáchObec Olešky vznikla před rokem 1352 jako klášter s hospodářským zázemím, tj. zemědělským dvorem. Po zániku kláštera se stal statek samostatným a v jeho okolí začala vznikat obec se zemědělskými usedlostmi.
Asi v roce 1568 byla založena nejstarší pozemková kniha purkrabských statků. V ní jsou záznamy i o Oleškách.
V roce 1628 byla založena gruntovní kniha hostivařské rychty. Z ní vyplývá, že k rychtě patřily i Olešky. Gruntovní knihu založil Jindřich Hlaváč z Vojnic a na Rtišovicích, regent purkrabských statků (nejvyšším purkrabím tehdy byl Adam z Valdštejna).
V tzv. berní rule z r. 1654 jsou jako statky nejvyššího purkrabství pražského uvedeny mj. vsi ,,Volejšky“ a Popovičky. Tehdy byli tři druhy hospodářů podle velikosti jejich pozemků: sedláci, chalupníci a zahradníci. Celý region byl za třicetileté války zpustošen. V r. 1654 žili v Oleškách sedláci Štěpán Myl a Jan Kostel v OleškáchKnapec a zahradník Jiří Volešák. Myl vlastnil 90 strychů rolí (polí) a choval 4 potahy, 4 krávy, 3 jalovice a 3 svině. Knapec byl ,,v nově osazený“ v r. 1653. Měl 35 strychů rolí a choval 2 krávy a 1 jalovici. Volešák nevlastnil žádné pozemky a měl pouze 1 krávu (mezi zahradníky byl tedy začleněn omylem).
Dle německého popisu z 1. poloviny 18. století byl v Olešce, statku nejvyššího purkrabství, dvůr svobodného pána (barona) Rabenhaupta. Tento dvůr byl povinen vedle ,,ordinaria“ a ,,extraordinaria“ a jiných dávek a platů robotních odvádět některé úroky z pozemku a v případě změny majitele také obvyklé ,,laudemium“ (tj. dvůr byl patrně baronu Rabenhauptovi pronajat).
V r. 1715 byla v Popovičkách obnovena fara. K ní patřil i filiální kostel v Olešce.
Podle seznamu z r. 1730 fara Popovičky s filiálním kostelem v Oleškách spadala pod vikariát Chocerady.
V r. 1751 byly Popovičky prodány k panství Uhříněves, Olešky však zůstaly v majetku nejvyššího purkrabství a kostel v Oleškách zůstal filiálním kostelem popovičské farnosti. Jeho patrony byli i nadále nejv. purkrabí pražští.
Podle Tereziánského katastru českého byl na statku Olešky v majetku nejvyššího purkrabství pražského jeden hospodář, vlastnící 196 strychů polí, 36 strychů lad, 28 strychů pastvin a 51 strychů luk. Nevlastnil žádné lesy. Ve výkazu pro Olešky jsou uvedeny i násadní rybníky na 10 kop.
V letech 1773-1777 měl dvůr v pronájmu Johann von Streeruwitz, a to za plat 139,49 zl. a bez robot. (Streeruwitzové byl německý rytířský rod).
V r. 1788 Olešky patřily ke statkům nejvyššího purkrabství a byly součástí statku Hostivař.
V r. 1810 je v Olešce doložen emfyteutický dvůr, mlýn na obilí, 2 chalupy a filiální kostel.
V r. 1843 bylo v Oleškách celkem 14 domů a 84 obyvatel českých. V r. 1848 k panství nejvyššího purkrabství patřilo celkem 16 vesnic (mj. i ,,Oleška (Voleško)“ s kostelem) a 12 dílů vsí. Majitelem panství byly stavové království Českého.
V r. 1845 je v Oleškách doložen mlýn, filiální kostel a hospodářský (emfyteutický) dvůr.
Podle slovníku z r. 1870 bylo v Oleškách celkem 14 domů a v nich žilo 116 obyvatel české národnosti. Jednalo se o tzv. katastrální obec, která patřila k tzv. politické obci ,,Herinky“.
V r. 1884 byla v Čeněticích postavena dvoutřídní škola (vyučovat se v ní začalo od 1.1.1885).
Mezi přiškolenými obcemi bylo i ,,Oleško (v okresu Českobrodském)“. Původně žáci chodili do školy v Popovičkách.
Podle Ottova slovníku ,,Oleška (Voleška, Volešek)“ byla ves v hejtmanství Žižkov a v okrese Říčany. Poštou Olešky příslušely k Říčanům a spadaly pod faru Popovičky. V r. 1890 žilo v 18 domech celkem 131 obyvatel českých. Je zde také zmiňován mlýn a filiální kostel.
Podle knihy z r. 1909 žilo v Oleškách 113 obyvatel v 17 domech. Obec spadala pod Herink, hejtmanství Žižkov, soud Říčany, poštu Jesenice a faru Popovičky.
V r. 1912 žilo v Oleškách 117 obyvatel českých (v Herinku 154 obyvatel), pošta a telegrafní stanice byly v Říčanech, fara v Popovičkách, škola byla v Čeněticích (pro děti z Olešek) a v Popovičkách (pro děti z Herinku). Obě obce spadaly pod zdravotní obvod Průhonice (v Průhonicích tehdy působil MUDr. Vladimír Balcar, panský, obvodní a pokladní lékař).
Podle knihy z r. 1913 Olešky patřily poštou k Jesenici u Prahy a školou do Čenětic. V r. 1910 v obci bylo 17 domů a 117 obyvatel.
V r. 1922 byla katastrální obec Olešky vyloučena z Herinku a stala se samostatnou obcí. V r. 1936 zastupitelstvo rozhodlo o provedení elektrizace celé obce, Olešky se tím však velmi zadlužily (elektrika byla zavedena do všech domácností).
Dle slovníku z r. 1929 měly Olešky výměru 186 ha, v 18 domech žilo 114 obyvatel českých. Spadaly pod správní a soudní okres Říčany, nejbližší železniční stanice byla v Říčanech a autobusová v Jesenici. Olešky patřily do četnického obvodu Strančice.
V r. 1933 byly v kostele objeveny vzácné gotické malby asi ze 14. století.
V r. 1950 žilo v Oleškách 79 obyvatel, v r. 1970 celkem 66 obyvatel a v r. 1980 celkem 60 obyvatel.

Varhany v kostele Narození Panny Marie

 v Oleškách

Varhany do památkově chráněného olešského kostela sestrojil kolem roku 1880 Karel Schiffner. Opraveny a laděny byly v roce 1896 Josefem Paštikou. Jsou umístěny do pseudogotické skříně, která je vestavěná do zábradlí kůru. Píšťaly jsou umístěny

za zády varhaníka. Skříň je tvořena symetrickými věžemi o sedmi píšťalách. Prospektové píšťaly jsou vyrobeny z cínu a jako jedny z mála se mohou pyšnit tím, že přežily 1. světovou válku, kdy byly barevné kovy zabavovány. Varhany mají 6 manuálových rejstříků, jeden pedálový a 430 píšťal. Mají vybudovanou spojku ovládanou táhlem. Kvůli špatnému technickému stavu varhany již nehrají. Dřevěné části byly napadeny červotočem, kůže měchů je zpuchřelá a místy děravá, měchy umístěné tehdy ve věži, jsou nefunkční zcela. Další poškození způsobila kuna, která několik desítek cínových píšťal vytáhla, některé ohnula a rozkousala. V současnosti čekají na opravu.

  Pro záchranu varhan se konají zde v kostele kulturní akce, kde je výtěžek poslán na transparentní účet

           č.ú. 3185093103 / 0800

Přispět můžete také přímo načtením QR kódu ve svém internetovém bankovnictví:

500 CZKQR platba 500 CZK

1000 CZKQR platba 1000 CZK

1500 CZKQR platba 1500 CZK

 Foto

Historie zvonu olešského kostela

zde ke stažení

 

K erbu na oltářní menze

zde ke stažení

 

Evidenční list kostela

zde ke stažení

Obec

Oficiální FaceBook účet obce Radějovice

Oficiální účet obce Radějovice

Mobilní rozhlas

Mobilní rozhlas

Informace od nás

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Platební portál

Pro placení poplatků za odpad, ze psů, za novou nádobu biopopelnice, za vodné a stočné doporučujeme využít:Platební portál

RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0