Historie obce:

O Oleškách

Obec Olešky vznikla před rokem 1352 jako klášter s hospodářským zázemím, tj. zemědělským dvorem. Po zániku kláštera se stal statek samostatným a v jeho okolí začala vznikat obec se zemědělskými usedlostmi.
Asi v roce 1568 byla založena nejstarší pozemková kniha purkrabských statků. V ní jsou záznamy i o Oleškách.
V roce 1628 byla založena gruntovní kniha hostivařské rychty. Z ní vyplývá, že k rychtě patřily i Olešky. Gruntovní knihu založil Jindřich Hlaváč z Vojnic a na Rtišovicích, regent purkrabských statků (nejvyšším purkrabím tehdy byl Adam z Valdštejna).
V tzv. berní rule z r. 1654 jsou jako statky nejvyššího purkrabství pražského uvedeny mj. vsi ,,Volejšky“ a Popovičky. Tehdy byli tři druhy hospodářů podle velikosti jejich pozemků: sedláci, chalupníci a zahradníci. Celý region byl za třicetileté války zpustošen. V r. 1654 žili v Oleškách sedláci Štěpán Myl a Jan Knapec a zahradník Jiří Volešák. Myl vlastnil 90 strychů rolí (polí) a choval 4 potahy, 4 krávy, 3 jalovice a 3 svině. Knapec byl ,,v nově osazený“ v r. 1653. Měl 35 strychů rolí a choval 2 krávy a 1 jalovici. Volešák nevlastnil žádné pozemky a měl pouze 1 krávu (mezi zahradníky byl tedy začleněn omylem).
Dle německého popisu z 1. poloviny 18. století byl v Olešce, statku nejvyššího purkrabství, dvůr svobodného pána (barona) Rabenhaupta. Tento dvůr byl povinen vedle ,,ordinaria“ a ,,extraordinaria“ a jiných dávek a platů robotních odvádět některé úroky z pozemku a v případě změny majitele také obvyklé ,,laudemium“ (tj. dvůr byl patrně baronu Rabenhauptovi pronajat).
V r. 1715 byla v Popovičkách obnovena fara. K ní patřil i filiální kostel v Olešce.
Podle seznamu z r. 1730 fara Popovičky s filiálním kostelem v Oleškách spadala pod vikariát Chocerady.
V r. 1751 byly Popovičky prodány k panství Uhříněves, Olešky však zůstaly v majetku nejvyššího purkrabství a kostel v Oleškách zůstal filiálním kostelem popovičské farnosti. Jeho patrony byli i nadále nejv. purkrabí pražští.
Podle Tereziánského katastru českého byl na statku Olešky v majetku nejvyššího purkrabství pražského jeden hospodář, vlastnící 196 strychů polí, 36 strychů lad, 28 strychů pastvin a 51 strychů luk. Nevlastnil žádné lesy. Ve výkazu pro Olešky jsou uvedeny i násadní rybníky na 10 kop.
V letech 1773-1777 měl dvůr v pronájmu Johann von Streeruwitz, a to za plat 139,49 zl. a bez robot. (Streeruwitzové byl německý rytířský rod).
V r. 1788 Olešky patřily ke statkům nejvyššího purkrabství a byly součástí statku Hostivař.
V r. 1810 je v Olešce doložen emfyteutický dvůr, mlýn na obilí, 2 chalupy a filiální kostel.
V r. 1843 bylo v Oleškách celkem 14 domů a 84 obyvatel českých. V r. 1848 k panství nejvyššího purkrabství patřilo celkem 16 vesnic (mj. i ,,Oleška (Voleško)“ s kostelem) a 12 dílů vsí. Majitelem panství byly stavové království Českého.
V r. 1845 je v Oleškách doložen mlýn, filiální kostel a hospodářský (emfyteutický) dvůr.
Podle slovníku z r. 1870 bylo v Oleškách celkem 14 domů a v nich žilo 116 obyvatel české národnosti. Jednalo se o tzv. katastrální obec, která patřila k tzv. politické obci ,,Herinky“.
V r. 1884 byla v Čeněticích postavena dvoutřídní škola (vyučovat se v ní začalo od 1.1.1885).
Mezi přiškolenými obcemi bylo i ,,Oleško (v okresu Českobrodském)“. Původně žáci chodili do školy v Popovičkách.
Podle Ottova slovníku ,,Oleška (Voleška, Volešek)“ byla ves v hejtmanství Žižkov a v okrese Říčany. Poštou Olešky příslušely k Říčanům a spadaly pod faru Popovičky. V r. 1890 žilo v 18 domech celkem 131 obyvatel českých. Je zde také zmiňován mlýn a filiální kostel.
Podle knihy z r. 1909 žilo v Oleškách 113 obyvatel v 17 domech. Obec spadala pod Herink, hejtmanství Žižkov, soud Říčany, poštu Jesenice a faru Popovičky.
V r. 1912 žilo v Oleškách 117 obyvatel českých (v Herinku 154 obyvatel), pošta a telegrafní stanice byly v Říčanech, fara v Popovičkách, škola byla v Čeněticích (pro děti z Olešek) a v Popovičkách (pro děti z Herinku). Obě obce spadaly pod zdravotní obvod Průhonice (v Průhonicích tehdy působil MUDr. Vladimír Balcar, panský, obvodní a pokladní lékař).
Podle knihy z r. 1913 Olešky patřily poštou k Jesenici u Prahy a školou do Čenětic. V r. 1910 v obci bylo 17 domů a 117 obyvatel.
V r. 1922 byla katastrální obec Olešky vyloučena z Herinku a stala se samostatnou obcí. V r. 1936 zastupitelstvo rozhodlo o provedení elektrizace celé obce, Olešky se tím však velmi zadlužily (elektrika byla zavedena do všech domácností).
Dle slovníku z r. 1929 měly Olešky výměru 186 ha, v 18 domech žilo 114 obyvatel českých. Spadaly pod správní a soudní okres Říčany, nejbližší železniční stanice byla v Říčanech a autobusová v Jesenici. Olešky patřily do četnického obvodu Strančice.
V r. 1933 byly v kostele objeveny vzácné gotické malby asi ze 14. století.
V r. 1950 žilo v Oleškách 79 obyvatel, v r. 1970 celkem 66 obyvatel a v r. 1980 celkem 60 obyvatel.